Znáte to, jak některé okamžiky, které jindy jsou jen součástí běžného dne, s odstupem času rozpoznáte jako momenty, které vám změnily život? Jeden takový „obyčejný“ všední okamžik mě přivedl zpět k šití…
Bylo neobvykle horké léto. V práci klimatizace příliš nefungovala a tak jsem chodila do kanceláře nejraději v šatech. A jednou odpoledne jsem se u kávovaru potkala s kolegyní, vyučenou švadlenou.
Prohodily jsme pár vět a ona říká „Evi, koukám, že pořád nosíš takový podobný střih šatů. To si šiješ sama?“ Překvapeně jsem se na ní podívala. „To by šlo?“ „Jasně, to je takový jednoduchý střih, to bys měla raz dva…“
Hned jsem si představila, jak si vyrábím krásné barevné letní šaty přesně šité na mou postavu a z látek, které si sama pečlivě vyberu! Budu moct nosit přesně to, co chci a nebudu se muset spokojovat s tím, co pro mě nachystali v konfekci! To je sen 🙂
Jediný zádrhel byl v tom, že jsem neměla šicí stroj. Byla jsem vychovaná v prostředí, kde každá žena alespoň jeden stroj vlastnila a pochopitelně i uměla šít (mamka, babička, teta,…). Ale v tomto prostředí už jsem téměř dekádu nežila.
Asi 3 dny jsem chodila s hlavou v oblacích a stále myslela na to, že si ten stroj prostě musím koupit. Ale měla jsem strach, že utratím spoustu peněz a nakonec zjistím, že mě to šití vlastně až tak moc nebaví. A stroj pak bude jen zabírat místo v bytě.
Ale zkrátka jsem tu myšlenku na šití šatů nedokázala pustit z hlavy. A tak jsem v neděli večer sedla k počítači a stroj objednala. Hned v pondělí jsem kolegyni „vynadala“, do čeho mě to vlastně navezla 🙂
Za pár dní mi kurýr přivezl obrovskou krabici s šicím strojem a od té doby jsem v podstatě nesundala nohu z pedálu! Stačil obyčejný kradmý okamžik u kávovaru, abych objevila, co mě opravdu baví!
Vybavujete si také nějaký okamžik, který byl pro vás rozhodující? Napište mi do komentářů, moc ráda si o tom přečtu…
Napsat komentář